HELENA urban

Narodila jsem se v Prachaticích, ale vyrůstala ve vesnici Kolová, kousek od Karlových Varů. Je tam výhled do údolí a zároveň blízko hory, přehrada a ZUŠka. Tam jsem hrála svou první kytičku, houbu a taky přednášela několik veršů z Kytice. Závodila jsem v latinsko-amerických tancích a pařila počítačový hry tý doby.

8 let karlovarského gymnázia mi přineslo pár kamarádů, který mám dodnes a taky chuť psát, protože se učitelům líbily moje slohovky. Hrála jsem u Hanky Frankový ve studentským studiu divadla Dagmar a po večerech se učila tajným technikám kung-fu.

Myslelo mi to a tak jsem se postupně vzdala snu být herečka a šla studovat ekologii do Olomouce. Tam se mi podařilo vyjet na ERASMUS, kde jsem začala psát Čtěte pomalu.

Na magistra jsem šla na katedru, kterou jsem si vybrala už na gymplu - Katedra filosofie a dějin přírodních věd. Byl to obrovskej životní skok - Praha, UK, katedra plná prazvláštních osobností, většina z nich chytřejší než většina lidí, co jsem v životě potkala, a přeci tak trochu...do sebe uzavřených. Zkusila jsem si, jaké to je vymáčknout z mozku maximum. Ač mě překvapilo, čeho všeho byl schopnej, nějak to nestačilo. Opustila jsem to mýtický místo a svět byl velikej a prázdnej. Pomohla jsem ségře otevřít pražírnu kafe Dos Mundos a docela chvíli tam baristkovala. Produkovala jsem benefiční hudební festival. Ale hlavně jsem objevovala pražskou scénu pohybového divadla a tance. Založili jsme O hodinu dřív, experimentální soubor vycházející z kontaktní improvizace. A mě to bavilo. Psát texty, stavět na nich příběhy, nechat si nápady proudit do hlavy a promítat je do reality ostatních lidí.

Pak jsem objevila HAMU a přihlásila se (ikdyž jsem si slíbila, že nikdy už studovat nebudu) na Pantomimu. Ve druháku nás přejmenovali na nonverbální divadlo, což mě mrzelo, protože mi přišlo mnohem absurdnější, že ze mě bude mim, ale smířila jsem se s tím. Odnesla jsem si třídní soubor SPASTIKS, svoje bakalářské sólo KIWI a neurčitý vize.

No a nyní se ty vize pomalu mění a uskutečňujou se jiný. S manželem jsme rozjeli komediální pouličárny Koťátka zkázy, s Filipem Nuckollsem každé léto trávíme na severu Čech s nějakou site-specific novinkou a ochomýtám se kolem Dočasné Company a FysioArtu. A co bude dál se uvidí.